Zdravím všechny irskuchtivé přátele a rodinné příslušníky :-)
Třetí den v Irsku mě probudilo slunce...Irsko je teď skutečně velmi zelené.
Ale co předcházelo dnešnímu slunnému dnu?
Odlétala jsem z Pragy v pátek v 10:00 středoevropského času. Můj bratr to nesl velmi těžce, protože to pro něj znamenalo opustit jeho lože již po 6 hodině ranní.JJ, není to lehké mít sestru, která furt nějakam raizuje. Tímto mu i jeho ženě chci vyjádřit velký vděk :-)
Na letišti to bylo vskutku napínavé (vyjma slzavého údolí při loučení). Kdo si vybere leteckou společnost Ryanair, čeká ho na letišti pořádná porce adrenalinu. Limit na zavazadlo je 15 kg, což je tak akorát na víkendový výlet do Dublinu, ne tak už na 3 měsíční pobyt. Takže odletu předcházelo neustále vážení, selektování, přebalování a vymýšlení různých balících strategií. Nakonec se povedlo a za kontrolou zavazadel jsem si mohla konečně oddechnout. Bylo to poprvé, co jsem svůj život svěřila nízko nákladové letecké společnosti. Zatímco já jsem se v pohodě loudala k letadlu, na palubě probíhal lítý boj o sedadla (což jsem ovšem já netušila). Zbylo na mě jedno docela slušné místečko v přední části letadla s báječným výhledem do uličky. Trochu jsem bojovala s mým kufrem, který se ne a ne vejít pod sedačku. Vzdala jsem to a odnesla jsem svůj kufr do úložného prostoru asi 5 míst ode mě. Zapomněla jsem tam bohužel peněženku, takže jsem se později snažila skrýt mé kručení v břiše, když si moji sousedi pošmakovali na teplých sendvičích. Což ovšem nebyl takový problém, protože letadlo vydávalo dost zajímavé huuuuu zvuky a docela často se ozývalo zlověstné pííp doprovázené rozsvícením kontrolky "připněte si pásy". Byla jsem z toho docela nervózní, protože čím více létám, tím se kupodivu víc bojím. Tento měsíc to byl třetí let letadlem a můj strach eskaloval. Ale zvládla jsem to v pohodě, jen mě večer lehce zamrazilo při čtení zprávy o tom, jak muselo letadlo Ryanair nouzově přistát v Itálii.
Na letišti mě čekalo (spíš nečekalo) další překvapení. Marjam (Holanďanka žijící 4 roky v Irsku) moje nová slečna domácí a zároveň kolegyně z práce mě měla vyzvednout na letišti. S happy fejsem jsem vyšla do příletové haly, přejela očima jména na cedulkách okolo stojících lidí a nenašla své jméno. Tak jsem tam různě postávala, popocházela a v duchu si nadávala, že vůbec nejsem připravená na tuhle situaci (neznám její příjmení ani telefonní číslo). Naštěstí na mě asi po 15 minutách zavolala sympatická blondýnka a dráma bylo u konce. Marjam mě a moje kufry nalodila do svého auta a mohli jsme vyrazit směr Kells. Udělala jsem asi nejtypičtější chybu turisty neznalého Irska a VB…suverénně jsem se posadila na místo pro spolujezdce a zjistila, že není asi něco v pořádku. Přede mnou byl volant a dole pedály. Tak jsem se za velkého Marjamina smíchu přesunula na vedlejší sedadlo. Docela zajímavý pocit, pro neřidiče jako já, sedět na levé straně auta. Po hodině jízdy irskou zvlněnou krajinou jsme dojely do Kellsu. Zašli jsme si na oběd, kde mi Marjam představila mé budoucí kolegy z práce a mého nového šéfa Michala. Měla jsem trochu problém jim rozumět, protože mají docela přízvuk, rychle mluví, ale hlavně v irském pubu, kde jsem obědvali, bylo velmi rušno a já chytala každé slovo. Snad to bude v kanceláři lepší. Po obědě mě zavedli do firmy a ukázali mi můj stůl. Na stěně tam měli nástěnku a na ní fotku ženské, která mi z dálky někoho hrozně připomínala. Když jsem přišla blíž, málem jsem padla. Byla to moje fotka z pláže v Bulharsku. Posílala jsem totiž Marjam odkaz na svou fotku, aby mě poznala na letišti. Takže uvítání to bylo pěkné.
Den pokračoval docela logicky. Marjam mě zavezla do jejího domu, kde žije spolu s dvěma kočkami (Lui a Fery). Marjamin dům je nedaleko centra města. Je to dvojdomek, 3+1, s malou zadní zahrádkou. V přízemí je kuchyň, obývací pokoj a malá předsíň. Nahoře dvě ložnice a koupelna. Můj pokoj je docela malý, ale útulný. Vybalila jsem se, šla se poprvé projít po Kellsu a nakoupit. Jednohodinový jetlack mě zmohl, takže kol 9 jsem už ležela v posteli a četla vnitřní stranu víček.
V sobotu jsme s Marjam podnikly shopping výlet do města Trim, do Lidlu. Je to asi celoevropská záležitost, že je Lidl všude nejlevnější. Nakoupila jsem zásoby na 3 měsíce dopředu a budu si každý den vařit. Jídlo a pití v restauraci je tu totiž hodně drahé, ale na druhou stranu kam se hrabe na Finsko, to se nedá srovnat :-) Odpoledne dorazili Marjamini známi z Holandska, kteří tráví dovolenou v Irsku. Byli to dva studenti medicíny Arn a Marjam (další). Později dorazila další známá Dafné (taky Holanďanka žijící v Irsku) a mohli jsme vyrazit na Barbecue party ve western stylu, které se konalo ve vedlejší vesnici v jezdeckém klubu. Vstupné bylo pro mě šílených 20 euro, ale peníze šly na výzkum rakoviny, takže to až tak moc nebolelo. Nafasovala jsem od Marjam westenovou košili s třásněmi a šílený cowboy klóbrc (viz foto). Ironií osudu je, že jedny z prvních zážitků v Irsku jsem strávila ve společnosti Holanďanů v texaském oblečku (čímžto zdravím svou setru a kluky :-) Akce to byla velkolepá. Přišlo kolem 400 domorodců, peklo se celé prase, hrála živá irská country kapela a Irové řádili na parketu (ehm…na uhrabané hlíně ve stáji) jako divý, až jsem chvílemi nevěřila svým očím. Zkusila jsem svůj první Guinness a pořádně se najedla do zásoby (moje inklinace k vegetariánské stravě byla pro tento večer uložena k ledu). Ve 3 hodiny jsme už byli zničení tancováním a odebrali jsme se taxíkem k domovu. Bylo to príma akce, ale víc takových by mě asi přivedlo na dlažbu. Ode dneška šetřím :-)
Jak už jsem psala na začátku, dneska (v neděli) konečně vylezlo sluníčko a bylo docela teplo. Vyrazila jsem prozkoumat okolí. Je tu nádherně. Zelená, zvlněná krajina, docela divoké řeky a všude krávy, ovce, koně nebo oslíci. Mám krapek problém se tu procházet, protože je pro mě těžké si opravdu uvědomit, že se tady jezdí i chodí na opačné straně. Takže buď někde stojím jak tvrdé Y a snažím se přejít cestu nebo do někoho pořád vrážím. No snad se mi to časem v mozku přepne. Už se těším na další výlety. Ale asi jich nebude mnoho, protože od zítřka začínám pracovat. Takže se těště na další Irský zpravodaj.
Hezký den přeje Marketa O’Volna
Fotky najdete zde: http://picasaweb.google.com/marketa.volna/PrvnVKendVIrsku
